Trek Pembrokeshire coast path - Wales

Trek Pembrokeshire Coast Path – Wales – den první

Není nad to si v hektické sezóně, kdy je v práci největší frmol, ukradnou pár dnů na dovolenou a vydat se poznat úchvatné pobřeží ještě více úchvatného Walesu. Vše viselo na nitce pochybností až do poslední minutky před samotným zahájením. Jak je známo, ve svém zaměstnání nemám oficiálně na žádnou dovolenou nárok neb tu jsem pouze na sezonu.

A hlavně. V tak malém kolektivu, jako je ten náš, je každá nepřítomnost někoho z nás silně znát, takže se není čemu divit. Byl to hop nebo trop, poslední týden před hlavními školními prázdninami byla v podstatě i má poslední šance.

Trek Pembrokeshire coast path - Wales
Trek Pembrokeshire coast path – Wales

Tento trek jsem měla v mysli už od loňska, ale nyní nabíral konkrétních podob právě v souvislosti s nadějí na realizaci. Nedokázala jsem se zprvu rozhodnout zda to celé naplánovat s noclehy ve zděných ubytovacích objektech, nebo sehnat věci kempování a nedělat si starosti s rezervacemi lůžek. Obě varianty mají své pro a proti neb se stanem je jistě větší svoboda, ale také v rozmarech britského počasí velké nebezpečí nepohodlí a krušnějších chvil. Nakonec zvítězil pud sebezáchovy a obětovala jsem několik hodin brouzdáním po internetu a rezervací ubytování vně potencionálního bezpečí hostelových pokojů. Což mimojité přinášelo i další pozitiva v bohatším sociálním zázemí a seznámení se s novými osobami, pravděpodobně provozujícími stejnou věc. Cestování.

Vyrážela jsem v neděli odpoledne po práci. K mému vlastnímu překvapení jsem se dokázala sbalit již v sobotu v brzkém odpoledni a kupodivu neděle postrádala jinak zcela běžný chaos v balení na vskutku poslední chvíli. Až jsem z toho byla nervozní, příliš mnoho klidu nedělá mé zbrklé nerozvážné povaze dobře.

Trek Pembrokeshire coast path - Wales
Trek Pembrokeshire coast path – Wales

Autobus jsem stihla i bez jazyku na vestě. Dorazila jsem do univerzitního městečka Aberystwyth kde bylo mé první tábořiště. Ze dne mnoho nezbývalo tak jsem se šla projít podél pěší kolonády na pobřeží se závěrečným výstupem na kopec vysokého útesu a hodnou chvíli tam poseděla nad mořem a rozjímala za zvuku burácení vln. Bylo mi nějak smutno z opuštění, ale zároveň jsem se těšila na události následujících dní.

Pondělní ráno bylo těžké neb jsem v noci nezamhouřila oka díky neuvěřitelnému křiku racků kteří v noci patrně nespí a zřejmě se potýkali s nějakou krizí neb to co prováděli mě dohánělo k černým myšlenkám postřílet je všechny naráz!! Takže start nebyl zrovna v plné síle, ale jak říkám, nabíjelo mě celé to dobrodružství mé první akce v životě tohoto charakteru. Putování po cizí zemi jen sama se sebou. Ne každý je toho schopen že. Bus mě dovezl do cílové stanice a já odtamtud pokračovala dalším spojem jen na otočku do 12km vzdálené vesnice, kde se skrývá naleziště turistických známek v tamějším maličkém muzeu starého mlýna.

Trek Pembrokeshire coast path - Wales
Trek Pembrokeshire coast path – Wales

Přijela jsem tam v 9,10 a v 9,23 jsem ráčila chytit zpáteční autobus, leč muzeum bylo do 10,30 zavřeno a to mi silně hatilo časový harmonogram, neb jsem byla závislá na ještě jednom spoji který mi ušetří mnoho zbytečných kroků po rušné silnici příjezdové cesty k pobřeží kde má trasa oficiálně začínala. Inu riskla jsem to a vyčkala do otvírací doby, mezitím poseděla u řeky a s improvizací provedla nové přeplánování celého pondělního úseku. Pořád se zdálo reálné dojít do místa noclehu do 19h jež jsem nahlásila coby můj příchod, ale jelikož nebe mělo střídavě nepřátelskou šedou barvu a v rádiu slibovali silné přívalové deště, nelíbil se mi fakt, že ztrácím možná hodně důležitý čas suchého terénu. Kuriozitní byl fakt že bych se měla zapsat do Guinessovy knihy rekordů coby první sběratel turistických známek, který si kdy v historii udělal cestu do tohoto zapadlého kraje!! Neuvěřitelné! Ten pocit prvenství se nedá slovy vyjádřit. Málem jsem radostí toho postaršího pána, majitele mlýna a prodavače suvenýrů v jedné osobě, zulíbala! Ve 12,30 mě s konečnou platností autobus vyplivl na konečné stanici 4km před nástupem na trasu pobřežní cesty kde to celé začalo.

Pro úplnost bych uvedla pár faktických údajů přestože jde o nudné informace. Třeba se to bude někomu hodit. Jde o pobřeží jihozápadního Walesu, oblast s názvem Pembrokeshire (odvozeného od přístavního městečka Pembroke). Trasa Pembrokeshire Coast path byla otevřená v roce 1970. Vede z města Amroth do města St Dogmaels. Celková vzdálenost je 186mil. Terén je různorodý. Nejde o procházku po pláži jak by se mohlo mylně z názvu odvodit, ale cestička vede pěkně po „hřebeni“ různě vysokých útesů. Tu a tam ostře padá do údolí, když kupříkladu vtéká do moře nějaká říčka. Pak se musí holt sejít dolů a potom zase šplhat nahoru do většinou hodně prudkého kopce. Díky těmto skutečnostem jsem byla trasou zaujata, neboť jak známo si ráda dávám do těla a jen tak něco mou tělesnou schránku neunaví. Bohužel jsem nemohla dát celý trek. Trek je rozpočítán do 15dnů, přičemž by se asi dal zkrátit vynecháním některých částí ale 10dní by bylo ideálních. Já měla k dispozici tři celé dny a v mysli 60km plus nějaké metry popocházením po městech kam jsem se přesouvala.

Trek Pembrokeshire coast path - Wales
Trek Pembrokeshire coast path – Wales

První a nejdelší den měl 26km. Vycházela jsem z městečka St Dogmaels a směřovala do Newportu. Počasí se kupodivu umoudřilo. Šedivět se přestalo a slunce už jen svítilo a hodně hřálo. Vytahovalo ze země značné procento vlhkosti a já v některých strmých úsecích měla dost. Cesta byla vesměs travnatá či hliněná. Jeden úsek silně zarostlý trávou a kapradím sahajícím až k ramenům, pěkně nepříjemné na mém horkem uondaném polonahém těle. Výhledy stály za tu námahu. Skalnaté útesy mě budou fascinovat na věky. Poslední hodina byla utrpení, neb slunce tak pražilo jako kdyby už nikdy potom nemělo!! Nemohla jsem se dočkat až sejdu úplně dolů na černým hrubým pískem pokrytou pláž městečka Newport a ponořím se do vln.

Ajajaj to bylo něco nepopsatelně famózního!!! Houpala jsem se na vlnách a konečně jsem měla dojem že je mi opravdu skvěle. To jsem ještě nevěděla co bude až vylezu ze slané vody. Trávou poškrábané a kopřivami požahané nohy nesouhlasily se solným roztokem a já myslela že vyletím z kůže jak to páááálilo!! Uááááá!! Očistec největší!! Pak následovalo nemilé překvapení. Zjistila jsem, že mě od města dělí ještě hodinka chůze. Inu byla jsem docela ráda když jsem dorazila do místa mého ubytování, došla si do krámu pro nějakou mikrovlnkovou večeři a pak se nasměrovala nejkratší cestou na lůžko. Spolubydlící byly OK. Jedna podivínka, jedna Američanka, Australanka, a žena kterou jsem neměla tu čest večer poznat a ráno její postel už zela prázdnotou. Se špunty v uších jsem upadla do hlubokého, ničím nerušeného zaslouženého spánku ještě před tím než jsem stihla otevřít mapu a překontrolovat nástrahy následujícího dne.

Oficiální stránky treku (v anglickém jazyce): Trek Pembrokeshire coast path 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>