Skotsko na kole

Skotsko na kole 2012 – první díl

Není většího utrpení, než chodit do práce, která vás nebaví. Možná ještě větším utrpením je, když musíte chodit do práce, která vás sere a možná ještě větší sračka je, když musíte dělat s lidmi, který jsou vám natolik vzdáleni, že najít společnou řeč je zhola nemožné. Utrpením je dělat práci, která vám vymývá mozek, která se do nekonečna opakuje, čas se táhne a 8 hodin se zdá jako celej měsíc, týden se zdá jako celej rok a celej měsíc je jak celej vesmír.

Každým dnem umíráte, každou hodinu si říkáte, že tohle přece nemá žádnej smysl, že takhle to přece nemůže být, že tohle to není normální a že tohle přece nemůžou lidi dělat celej život, aniž by se zbláznili.

Každým dnem si říkáte, že dneska je to naposled, třeba mě z té práce vyhodí, třeba se něco stane, co vše změní a vše bude v pohodě. Ne, nic se nezmění, nikdy nic nebude v pohodě, pokud jsme v systému, kterej je založenej na penězích. Nikdy nic nebude dobře, do smrti budeme dřít, každej den budeme umírat a naše konečná smrt bude vlastně jen vysvobozením z toho pekla, které každodenně prožíváme a namlouváme si, že tohle jednou skončí. TOHLE NIKDY NESKONČÍ! Tohle skončí až naší smrtí…

Otročíme! Nemáme nic a nikoho, nemáme s kým jít do hospody, abychom zapomněli, protože lidi nemají čas flákat se po hospodách, lidi nemají peníze, aby se radovali, lidé jsou tlačeni systémem do kouta, zastrašováni terorismem, krizí, nezaměstnaností, jsou vystresováni až na samotný okraj zdravého rozumu a zaměstnavatelé hrozí vyhazovem z toho pekla, které žijí, a lidé mají strach ztratit i to peklo, protože pak by jim nezbylo už vůbec nic. Lži a zastrašování. Udělat z lidí jen loutky a nesvéprávné trosky, které věří zprávám v TV, kteří to svoje peklo berou jako to nejlepší, co je mohlo potkat.

Skotsko na kole
Skotsko na kole

Není úniku, nemáme šanci. V UK nemám šanci už vůbec žádnou, v okolí Boltonu není kam se ztratit, všude jsou jen domy, auta, rovina, žádnej les, žádej kopec, jen obchody, továrny a nekonečná šeď města.

3 týdny volna… Co s tím? Co všechno udělat, kam všude jít, co zařídit, koho navštívit, kdo bude nasranej, že jsem slíbil a zase nepřijel…? UK mi nesedí, ale když už jsem tady, tak snad něco, co stojí za vidění, tady musí být, ne? Skotsko je vyhlášená destinace, takže že by?

1.9.2012, SAT, 25 mil, 9.6 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 11 GBP

Jedem! Ráno nakládám, a jelikož obě zadní brašny v jedné ruce nejsem schopen unést, je jasné, že to bude opět natěžko! Dokonce si i říkám, že něco vyhodím, ale pak si zase říkám, že se všecko může hodit a tak to rvu na kolo. Je to experimentální cesta. Zkusit, zda je možné žít za 5 GBP/den (ferry a vlak do toho nepočítám) a otestovat starý krámy, jestli ještě mají na jednu pořádnou výpravu, nebo jsou k ničemu. Včerejší Tesco „bliezkrieg“ mě stál 16 GBP a koupil jsem toho fakt mraky. Nechybí lahůdky jako olej ve flašce, marmeláda ve sklince, chilli, curry, česnekovej prášek, cibula, česnek, brambory, brokolice, květák, bulgur, těstoviny a další a další nebytné a hlavně velice těžké věci. Opět mám i obavu o kolo, protože zadní kolo má už na kahánku a hlavně mám pocit, že střed je maličko nakoplej, ale věřím…

 

V Boltonu na vlakáču potkávám nějakýho kolistu, nějakýho Phila, co jede…? No, přesně tu samou trasu co já až do ULLAPOOLU. Tak to snad není možný! Borec tak 55 let. Při bližším obhlédnutí jeho kola je mi jasný, že mám tu čest s velkým fajnšmekrem cykloturistiky. To kolo má top komponenty, dynamo v předním náboji, ocelovej rám, prostě max. špičkový vybavení. Ve vlaku z něho leze, že jezdí celej život, ale většinou jen Anglie, max. Francie a Španělsko. UK má projetý skrz naskrz. Navíc velkej horolezec co zdolal Aconcaguu! Tak prý pojedeme kus spolu, co to udělá. Ale hned v GLASGOWĚ se rozdělujeme, protože já mám lístek až do ARDOSSANU do přístavu, Phil tam musí dojet na kole.

Skotsko na kole
Skotsko na kole

Sraz další den ráno na ferry na opačné straně ostrova. Počasí je divný, ale neprší, za to brutálně fučí a je kosa. Na ostrov ARRAN se mnou jede ještě dalších 10 cyklistů. Já asi jako jediný volím cestu napříč ostrovem a po západním pobřeží do LOCHRANZA. Napříč přes celej ostrov to asi z kopce sotva bude, co? Nejlehčí převod a v rychlosti 2.8 m/h (mám přepnuto na míle, jsem totiž světák jak prase) se šinu vzhůru. Hm, je to fakt těžký. Ale co, neprší, tak co si naříkat? Hup dolů a už to jede kolem pobřeží, vítr v zádech a ostružiny podél cesty. Jedu fakt pomalu a nikam se neženu. Před LOCHRANZA nacházím fleka na stan hned u moře a jak tam dojíždím, tak začíná lít. No jistě, to aby chybělo! Do toho fučí první liga. Už dost solidně zmáchanej stavím vigvam a lehce vařím, kdy ležím ve stanu a jen hlava a ruce čouhají ven. Vařit ve stanu je o hubu a hlavně o stan. Už o půl šesté ležím ve spacáku a usínám. Budím se mockrát, protože lije fakt ostře a vichr tomu dává taky docela dost na prdel. Asi po druhé za existenci stanu jsem ho ukotvil za všechny šňůry…, a dobře jsem udělal.

2.9.2012, SUN, 56 mil, 11 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 0 GBP

V sedm je budíček, protože to v 9:20 h už jede a musím ještě fous popojet. Vařím i čaj a celkově se motám jak špína v kýblu, a než to celý nastrojím je půl deváté. Neprší, nefučí, ale vypadá to bledě. Ty malý mušky jsou v tom bezvětří hodně svinský! No furt lepší jak komáři. Fotím hrad, potkávám Phila, kterej včera taky pěkně zmoknul, plavíme se na pevninu do CLAONAIG a Phil kope do vrtule, sotva mu stačím. Hodně dobrá trasa, pěkný okolí, snad lehkej vítr v zádech a já se více méně vezu za Philem. Klasicky ho do kopce dojíždím, z kopce mi ujíždí. Phil to původně chtěl napálit až do OBANU, ale mění plán, nemá to smysl, ferry jede stejně až zítra odpoledne. Phil vyznává „ofiko“ kempoviště, kde může dobíjet kus takovýho el. dýnka, jedinou to věc, co mu to dynamo nenabije. Jinak všechny ty jeho harapanty nabíjí za jízdy.

Phil končí v LOCHGILPHEADU a já pokračuju dál, je teprve 12:30 h. Dělám si zajížďku k LOCH AWE a to jsem si zas dal! Strašný kopce, hrozná dřina a ten střed, co se zdál být „malinko nakoplej“ je totálně v prdeli! Novej bude naprostá nutnost. Snad tedy OBAN. Nacházím skvostné místo na stan hned u vody a pár hodin se bavím zapalováním mokrého dřeva, a když to začíná hořet, tak začíná lít nanovo a tak jen vařím a lezu do stanu. Zítra OBAN a přesun na vnější Hebridy.

3.9.2012, MON, 26 mil, 10.6 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 32 GPB

V noci je tma! A prší! To jsou mi ale novinky! :-) Vstávám bez obtíží, vařím čaj a zbytek včerejší nálože a za hodinu jsem zase v kopcích. Mušky jsou dnes fakt šílený, strašný bestie. Opět se drápu vzhůru, ale už to není takový zlo. Konečně mě pak čeká sjezd až k moři, za 2 hodiny jsem v OBANU, kupuju střed v prvním obchodě (měl tam poslední), motám se po městě, který je fakt pěkný a narvaný turistama. Flákám se, suším spacák (ne že by zrovna pralo slunko), protože neprší. Potkávám Phila, kterej do sebe lije pivo a hraje si s tím svým el. dýnkem. Včera prej vypral v kempu, tak může opět zmokat. Po 2 dnech už prát? No toto??? Potkáváme i 2 Skoty, co jedou jen ostrovy. Mají na to 10 dní a doufají v pěkné počasí. Jo tak doufat můžeme všichni, ale začíná kurevsky lít. Skáčeme na loď a za pořádného svinění opouštíme OBAN.

Skotsko na kole
Skotsko na kole

Na lodi je klasická nuda, ale vlny jsou mocné a tudíž to některým pasažérům nedělá dobře a ze záchodu se ozývají klasické zvuky, kdy drahé, chutné a s láskou snědené jídlo opouští přes krk útroby! Takové škody!! :-) Dojíždíme za tmy a pořádného vichru. Na moři prý byl vítr přes 100 km/h. Tma jak v pytlu a já jako jediný cyklista mířím na sever, zatímco ostatní kousci všichni do kempu na jihu. No hledat flek na stan za jízdy ve tmě pomocí čelovky, je úkol přetěžký. Ale, vidím jakousi boudu, kolem nejsou ploty, 2x se bořím po kotníky do bahna, ale půjde to. Jen tam „trochu“ fučí. Stan postavím v jakýchkoliv podmínkách a téměř poslepu, tady to chtělo jen zase ukotvit ho za všechny možný šňůry a kolky. Nevařím, je půl jedenácté. Ale ta noční jízda byla super!

Autor: beggard
Foto: beggard (rajce.net)
Trasa: bikemap

4 komentáře: „Skotsko na kole 2012 – první díl“

  1. Vzkaz pro „beggarda“, autora článku – moc nechápu souvislost mezi depresivním úvodem a následným popisem cesty … a nemám rád věci bez jasné logiky, což se týká např. i ontologických záležitostí.

    Jinak za ten úvod plný negativismu a znechucení gratuluji. Je to parádní, hodnotné vyjádření, které se fakt povedlo. Proto není nutné dále jej komentovat…

    Ricci

    1. We are making a change on our site that will move combine content from several different pages all onto one single page. We are planning on 301’ing the pages onto the new, combined page.I’m wondering if we can just use the canonical tag on the pages that will be combined – the combined content will reproduced exactly as it was on the prior page.

  2. Úvod byl sice zajímavý, ale až moc dlouhý. Méně je občas více. Nech čtenáře, aby si s těmi myšlenkami taky trochu pohrál a ne, že mu vychrlíš všechny její mutace ve třetině celého textu.

    Jinak pěkné, musela to být super cesta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>